Tak se nás konečně domluvilo zase jednou dost na pořádnou zábavu a fajnovej výlet. Taková klasická malá projíždka na odpoledne, aneb není nic lepšího než, když už jste utahaní z práce, máte v nohách deset kilometrů z venčení vašeho čtyřnohého miláčka a máte jet s parťákama na kolo. Přiznám moje nadšení dosahovalo bodu někde mínus jedna, ale říkal jsem si, že by to mohla být fajn zábava, že pojede konečně i víc lidí. Když je víc lidí je prostě větší zábava. Nemám nic proti výletům ve dvou, ale parta je parta.
No a k překvapení všech nás jelo ještě více, než jsme předpokládali. Tentokrát jsme měli opět zástupce něžného pohlaví – Nikču. Ta oželela cvičení zumby venku, ale určitě toho nelituje 😀 ten výlet byl povedenej a stál za to.
Přes Cínovou horu jsme se přes polní cesty přesunuli na nádražíčko do Citonic a přes Citonice do Bezkova, kde jsme to vzali na Mašovice. Slunce už bylo docela nízko nad obzorem a tak jsme si užívali krásné výhledy do krajiny s růžovou oblohou. Z Mašovic jsme vyrazili kolem lomu, ale za kopečkem jsme hned najeli na lesní cestu, která nás dovedla ke Králově stolci.
Tady proběhlo občerstvení a natočení originálního videopozdravu v podání Kemota (a Nikči). Po natočení veleúspěšného pozdravu jsme kopli do pedálů, protože slunce už se pomale začalo skovávat. Ono bez světla se v lese jezdí dost špatně, ale na to naštěstí mysleli všichni krom mě. Jak na potvoru jsem si na závody „oholil“ kolo a už jsem si ty věci nevrátil zpět. No, moje chybka. Všichni ostatní naštěstí světla i blikačky měli, takže cestu od hájenky jsme absolvovali někdo s reflektorem a někdo po tmě. Na to že nebylo nic vidět, tak jsme si to svištěli stejně rychle jako za světla a byl to opravdu skvělej zážitek. Někdy si to určitě zkuste.
Ač se to zdálo neuvěřitelné dojeli jsme všichni domů bez újmy na zdraví a s úsměvem na tváři.
